wz
vyleteni.jpg, 78kB
Velká Roudka

Nacházíme se blízko města Velké Opatovice. Jeto částí je i obec Velká Roudka, která byla známá lázněmi a rekreačním střediskem. Lázně byly založeny v roce 1805 majiteli borotínského panství. Své největší slávy dosáhly kolem roku 1840, kdy se tu léčili pacienti, mající chronické záněty průdušek plicní a střevní problémy. Navíc se tu léčila kožní a revmatická onemocnění. V reklamním dobovém prospektu se uvádí, že se lázně DSC_7082_small.jpg, 10,0kBnacházely uprostřed jehličnatých lesů. Léčivá voda se zde využívá na léčbu chudokrevnosti, nechutenství, rekonvalescence nebo stavy pooperativní. Františkovo zřídlo, které obsahuje železo a vápník se používá na pitné kůry. Antonínovo zřídlo, obsahující kyselinu uhličitou vázanou i volnou je vynikající při koupelích. Dále bylo uváděno, že se v lázních dá relaxovat proti otylosti. Svého času se tu při každé sezóně vystřídalo na 500 hostů.
     Obyvatelé obce se živili převážně zemědělstvím, v průběhu I. světové války se tu nedaleko těžily žáruvzdorné jíly. V malém množství se tu objevoval i sádrovec, kalcit, siderit (ocelek), pyrit, bauxit, markazit a glaukonit. Těžba se postupně ale přestala vyplácet, takže se využilo jen faktu, že jsou jílovce nepropustné. Jeden z lomů se stal skládkou odpadu...
DSC_7121_small.jpg, 16kB      Název obce Velká Roudka (Rudka, Routka) je s největší pravděpodobností odvozena od těžby těžila železná rudy. Písemné doložení pochází k roku 1355, kdy byla majetkem Bolky z Roubaniny. To byla ještě jedna obec, která vznikla současně s Opatovicemi.
     V roce 1372 zakoupili opatovický klášter augustiniáni z Jevíčka. K tomuto roku byla obec rozdělena na dvě samostatné, Velkou a Malou Roudku. Po válce sice zájem o lázně opadl, ale v letech 1935-36 lázně kupuje Vladimír Fišnar z Brna. Postupně buduje hlavní budovu s velkým lokálem, jídelnou, kuchyní a pokojíky. Svého času tu bylo 14 pokojů, 3 menší budovy pro personál, kuželna, herna, vanové lázně. Za války zabrali Němci zařízení pro své účely...
     Po II. světová válce ale dostávají osudový "zásah", kdy byly jeho majiteli znárodněny. V roce 1950 se stávají majetkem závodu ZKL Brno. Byly využívány jako rekreační středisko s názvem Rudý prapor. I když se tu konaly taneční zábavy, lidé sem rádi chodili a výletili po okolí, nakonec jejich činnost ukončilo několik záplav. Lázeňské budovy začaly pustnout, byly vykradeny a částečně DSC_7143_small.jpg, 10kBrozebrány.
     Zajímavostí byl i zdejší rybník, který byl kdysi koupalištěm. Zdejší železitá voda obsahuje sirnoželezité kyselky a limonit (bahenní rudu). Proto se vytvářely na svahu malé kaskádovité terásky. O atraktivitě zdejšího areálu svědčí i fakt, že sem byla po vybudování železniční zastávky v nedalekých Velkých Opatovicích v roce 1908 upravena cesta sypaná pískem.
Ještě, než dojdu do Velkých Opatovic, zastavím se u dvou zajímavostí. První je velká skála, do které jsou vysekány reliéfy básníka Petra Bezruče a skladatele J. B. Foerstera. V roce 1950 je zde vyrobil pan Karel Otáhal.
     Druhou zajímavostí je Opatovické hradisko. Konce starší doby bronzové zde žil lid věteřovské kultury. V halštatské době bylo k obrannému náspu ještě vybudováno opevnění. Postupně tu byly nalezeny zbytky keramiky platěnické kultury lidu popelnicových polí.